Vznik psychotroniky


 

2.4     Vznik psychotroniky podle K. Drbala, Z. Rejdáka, z knihy „Perspektivy telepatie" (1970)

K. Drbal a Z. Rejdák byli spolu s J. Stuchlíkem zakladatelé psychotroniky jako vědní disciplíny.

V závěru uvedené knihy je kapitola „7 Český výzkum psychotroniky". V této kapitole se pojednává o základních historických datech vývoje předpsychotronického bádání na poli mimořádných psychických schopností člověka. Jsou zde jmenováni i někteří velcí badatelé jako např. J. E. Purkyně, prof. E. Bobák.

V roce 1922 vznikla v Praze Vědecká metapsychická společnost v níž pracovala řada významných badatelů, V. Mikuška, Dr. K. Kuchyňka, prof. O. Fischer a další. Samostatnou kapitolu tvoří B. Kafka, který je výjimečnou osobností v experimentální hypnóze. Na přelomu padesátých a šedesátých let publikuje RNDr. M. Rýzl první infor mativní články, jejíchž snahou je rehabilitovat obor parapsychologie a metapsychologie. Poukazuje přitom na výzkum na západě a v Sovětském svazu.

K jistému kvalitativnímu obratu jak v přístupu k celé problematice, tak i ve způsobu experimentování dochází 18. března 1967, kdy z iniciativy a za předsednictví prof. J. Stuchlíka byla ustavena Koordinační skupina pro výzkum psychotroniky. Jejím vědeckým tajemníkem byl jmenován Dr. Z. Rejdák. Psychotronika byla definována jako interdisciplinární obor, na němž se podílejí tyto vědní disciplíny: fyzika, sdělovací technika, matematika, kybernetika, psychologie, psychiatrie, medicína, neurofyziologie, fyziologie, antropologie, geologie, kosmologie, sociologie, filozofie a bionika (pro každý vědní obor se zároveň vymezuje, jaká je jeho spojitost s psychotronikou).

Členy Koordinační skupiny se stali vědečtí pracovníci z příslušných vědních oborů. Nekladou si za cíl za každou cenu obhájit existenci telepatie, telegnóze a psychokinéze, domnívají se však, že dnes, kdy jsou k dispozici citlivé registrační přístroje a v mnohých oborech propracované precizní metody, nastala vhodná doba seriózní prověrky všech otázek sporných i méně sporných, které zejména vzrušovaly a na jejichž výzkumu se podíleli přední vědci všech dob a v tomto století především nositelé Nobelových cen. Pracovníci Koordinační skupiny zatím víceméně chápou psychotroniku jako „umělý model" a jsou přesvědčeni, že studiem tohoto „umělého modelu" v žádném případě nemůžeme vědě ublížit, ba naopak prospět a postavit ji před nové otázky. V současné době můžeme říci, třebaže pracujeme za velmi „specifických podmínek", bez dotace, že máme výzkumně pokryty všechny tři hlavní oblasti psychotroniky: telepatii, telegnózi s proutkařstvím a psychokinézi, a to především dík obětavosti experimentátorů a pokusných osob, kteří nelitují volného času a často i vlastních finančních prostředků pro tento výzkum.

- podle O. Válka, z knihy „Psychotronika, nová věda" (1992)

 - podle M. Nakonečného, z knihy „Lexikon hermetizmu" (1993)  

- podle M. Rýzla, z knihy „Úvod do parapsychologie" (1991)

- podle K. Drbala, Z. Rejdáka, z knihy „Perspektivy telepatie" (1970)

- podle Z. Rejdáka, z knihy „Průvodce po psychotronice" (1991)

Závěr