|
|
2.4
Vznik psychotroniky podle K. Drbala, Z. Rejdáka, z knihy „Perspektivy
telepatie" (1970)
K. Drbal
a Z. Rejdák byli spolu s J. Stuchlíkem zakladatelé psychotroniky jako vědní
disciplíny.
V závěru
uvedené knihy je kapitola „7 Český výzkum psychotroniky". V
této kapitole se pojednává o základních historických datech vývoje předpsychotronického
bádání na poli mimořádných psychických schopností člověka. Jsou zde
jmenováni i někteří velcí badatelé jako např. J. E. Purkyně, prof. E.
Bobák.
V roce
1922 vznikla v Praze Vědecká metapsychická společnost v níž pracovala řada
významných badatelů, V. Mikuška, Dr. K. Kuchyňka, prof. O. Fischer a další.
Samostatnou kapitolu tvoří B. Kafka, který je výjimečnou osobností v
experimentální hypnóze. Na přelomu padesátých a šedesátých let
publikuje RNDr. M. Rýzl první infor mativní články, jejíchž snahou je
rehabilitovat obor parapsychologie a metapsychologie. Poukazuje přitom na výzkum
na západě a v Sovětském svazu.
K jistému
kvalitativnímu obratu jak v přístupu k celé problematice, tak i ve způsobu
experimentování dochází 18. března 1967, kdy z iniciativy a za předsednictví
prof. J. Stuchlíka byla ustavena Koordinační skupina pro výzkum
psychotroniky. Jejím vědeckým tajemníkem byl jmenován Dr. Z. Rejdák.
Psychotronika byla definována jako interdisciplinární obor, na němž se podílejí
tyto vědní disciplíny: fyzika, sdělovací technika, matematika, kybernetika,
psychologie, psychiatrie, medicína, neurofyziologie, fyziologie, antropologie,
geologie, kosmologie, sociologie, filozofie a bionika (pro každý vědní obor
se zároveň vymezuje, jaká je jeho spojitost s psychotronikou).
Členy Koordinační
skupiny se stali vědečtí pracovníci z příslušných vědních oborů.
Nekladou si za cíl za každou cenu obhájit existenci telepatie, telegnóze a
psychokinéze, domnívají se však, že dnes, kdy jsou k dispozici citlivé
registrační přístroje a v mnohých oborech propracované precizní metody,
nastala vhodná doba seriózní prověrky všech otázek sporných i méně
sporných, které zejména vzrušovaly a na jejichž výzkumu se podíleli přední
vědci všech dob a v tomto století především nositelé Nobelových cen.
Pracovníci Koordinační skupiny zatím víceméně chápou
psychotroniku jako „umělý model" a jsou přesvědčeni, že studiem
tohoto „umělého modelu" v žádném případě nemůžeme vědě ublížit,
ba naopak prospět a postavit ji před nové otázky. V současné době můžeme
říci, třebaže pracujeme za velmi „specifických podmínek", bez
dotace, že máme výzkumně pokryty všechny tři hlavní oblasti
psychotroniky: telepatii, telegnózi s proutkařstvím a psychokinézi, a to především
dík obětavosti experimentátorů a pokusných osob, kteří nelitují volného
času a často i vlastních finančních prostředků pro tento výzkum.