Vznik psychotroniky


 

2.2. Vznik psychotroniky podle M. Nakonečného, z knihy „Lexikon hermetizmu" (1993)

Milan Nakonečný je vysokoškolský profesor filozofické fakulty Univerzity Karlovy, uznávaný odborník v oboru psychologie a hermetizmu.

Ve své podstatě je psychotronika jen nový název pro parapsychologii, který zavedla skupina vědců snažících se distancovat od některých nevědeckých parapsychologických metod. Termín psychotronika navrhl ing. F. Clerc pro „úkazy použití energie vybavené při procesu myšlení a energie vybavené impulzem lidské vůle". Termín pak prosazovali dva čeští parapsychologové, resp. psychotronici K. Drbal a Z. Rejdák. V březnu 1967 byla v Praze za předsednictví prof. J. Stuchlíka, tehdy nestora české psychiatrie, ustavena Koordinační skupina pro výzkum otázek psychotroniky, ta později zorganizovala i první mezinárodní konferenci.

Na prvním mezinárodním sjezdu badatelů v psychotronice, byla ustavena International association for psychotronical research (Mezinárodní sdružení pro psychotronický výzkum) za předsednictví Z. Rejdáka. Přední představitel psychotroniky Z. Rejdák chápe tento nový vědní obor jako obor interdisciplinární (psychologie, biologie, fyzika), který zkoumá „distanční interakce mezi živými organizmy a jejich prostředím a s nimi spojené energetické a informační projevy". Jevy, které psychotronika zkoumá, mají psychobiologický a psychofyzikální charakter.

Psychotronika se rozvíjí a vymezuje tzv. „distanční interakce" v rámci živé hmoty (např. telepatie, bioterapie), dále distanční interakce mezi živou a neživou hmotou (psychokinéze a psychotronická aktivace hmoty, dermooptické vnímání, proutkařství) a distanční interakce mezi živou hmotou a informačním polem vnějšího prostředí (telegnóze, která má formy retrokognice, tj. poznávání minulého, prekognice, poznávání budoucího, a aktuální telegnóze, tj. vlastně kryptostézie, jasnozření v současnosti).

V podstatě se předmět psychotroniky neliší od předmětu současné parapsychologie. Oba vědní obory jsou však rozdílné svou základní metodologickou koncepcí (v psychotronice je kladen důraz na objektivní studium psychotronických jevů a stranou je ponecháván výzkum médijních jevů, „poltergeistů" a jiných, okultizmem „zavánějících" fenoménů), přičemž filozofickou základnou psychotroniky, jak byla pěstována u nás a v některých sousedních zemích, byl původně dialektický materializmus.

- podle O. Válka, z knihy „Psychotronika, nová věda" (1992)   - podle M. Nakonečného, z knihy „Lexikon hermetizmu" (1993)   - podle M. Rýzla, z knihy „Úvod do parapsychologie" (1991)
- podle K. Drbala, Z. Rejdáka, z knihy „Perspektivy telepatie" (1970) - podle Z. Rejdáka, z knihy „Průvodce po psychotronice" (1991)
Závěr