Rejstřík pojmů 

Biotelegnose

Pro biotelegnosi se v literatuře užívá také termínů: jasnovidnost, jasnoslyšení, paragnose, telegnose, prekognice, cestovní jasnovidnost, ESP (Extra Sensory Perception). Vzhledem k tomu, že dosud neznáme plné rozsah schopností našich smyslů, nemůžeme také vyloučit jejich podíl na distančním poznávání (biotelegnosi) a distančním předávání a přijímání informací. Proto se vyhýbáme termínu Extra Sensory Perception (ESP - mimosmyslové poznávání). Při biotelegnosi dochází k distanční interakci mezi človékem a vnějším prostředím. Biotelegnose má spontánní charakter (např. některé formy intuice), cílený charakter, nebo experimentální charakter.

Biotelegnosi dělíme na retrokognici - poznávání dějů minulých, na aktuální biotelegnosi - poznávání dějů současných (při vědomí si, že vlastně současnost neexistuje) a na prekognici - poznávání dějů budoucích.

Když analyzujeme retrokognitivní výpovědi jasnovidných subjektů, překvapuje nás, že části jejich výpovědí jsou mnohdy věrnou reprodukcí činnosti již zemřelých osob. Většina pokusných osob se domnívá, že se stala prostředníkem - mediem - mezi zemřelou osobou a námi a že s ní rozmlouvá. Často i výběr slov, syntax atd. odpovídají po formální stránce způsobu vyjadřování zemřelé osoby a dokonce i jejímu charakteru myšlení. Např. položíme-li pokusné osobě konkrétní otázku, odpoví nám třeba jako Beethoven, jestliže je v tomto okamžiku přesvědčena, že je se zemřelým Beethovenem ve styku. Nesčetné experimenty nám potvrzují, že lze pomocí pokusných osob reprodukovat minulé děje. Analýzou zjišťujeme, že se nejedná vždy o věrnou reprodukci, ta se mísí s volnými asociacemi nebo fantazií pokusných osob.

W. James pojednává o všesvětovém vědomí, C. G. Jung o kolektivní a genetické paměti. Třebaže pohnutky pro stanovení koncepce jistého rezervoáru informace byly u obou různé, pociťovali přesto potřebu počítat s podobnou koncepcí. Snad nejdále došel český badatel B. Kafka, který na návrh pokusné osoby zavedl termín protonace a na základě její výpovědi podal následující definici:

»Protonace je látka, která není ani hmotné, ani duchovní podstaty. Je čímsi mezi tím. Je starší než prahmota, kterou prostupuje, a má nebývalou schopnost: přesně do sebe otiskuje veškeré činy a myšlenky, představy a události, které se staly kdekoliv a kdykoliv na světě. Za pomoci subjekta lze v protonaci spatřit děje dávno zašlých věků naprosto věrně jako v současnosti«.

Již v dávnověku schopnosti nebo stavy senzitivních jedinců, kteří se domnívali, že rozprávějí se zemřelými, vedly k víře v možnost rozhovoru s mrtvými, která v polovině minulého století podnítila silné rozšíření spiritismu. Je třeba však rozlišovat dvě otázky: první - víru v posmrtný život, to je starý filosofický problém; druhou - víru v možnost rozmlouvání se zemřelými. Kritická analýza všech publikovaných případů včetně soudobých experimentů nás přivádí pouze k jed­nomu závěru: veškerá naše činnost a jednání i děje na člověku nezávislé zůstávají zachovány mimo nás. Odečítat z tohoto záznamu může zřejmě pouze člověk. Stojí však za zmínku, že se při některých experimentech, týkajících se retrokognice, přítomná zvířata děsí. Nositelem tohoto záznamu, jak se jeví na základě experi­mentů, jsou pravděpodobně předměty a prostředí. Pro tento záznam užíváme termínu informační pole.

Analýza prekognice neboli předvídání potvrzuje, že více jak v 90 % se jedná vlastně o optimální zhodnocení a zpracování informací minulých a současných na nevědomé úrovni. Proto také většinou předpovědi do vzdálené budoucnosti jsou převážně obecného charakteru a jsou upřesňovány novými skutečnostmi, které subjekt samozřejmě vědomě nezná, ale které již reálně existují.

Např. paní Dixonová, známá americká jasnovidka, při své první předpovědi před zvolením J. F. Kennedyho sdělila, že tragicky zahyne. Teprve v době, kdy již bylo vybráno několik variant atentátu, prohlásila, že bude zastřelen, ať nejezdí do Dallasu. Přesto jsme si vědomi, že ne všechny prekognice lze po jejich naplnění takto interpretovat. Obrazně řečeno paměť subjektu má několik aparatur: programátor, možnost čerpat z databanky - informačního pole, korektor a zřejmě také aparát umožňující vytvářet anticipace. Nelze vyloučit, že při biokomunikaci (telepatii) lze odečíst informaci teprve v okamžiku, kdy přešla do informačního pole. Těžko si lze představit odečítání informace při dynamice procesu myšlení nebo vytváření představy. Biokomunikačně přijaté informace mohou být již ukončené a uložené formy odečtené z informačního pole. To potvrzují i experimenty se Zenerovými kartami, kdy se často vyskytují případy, že subjekt zvolenou kartu a její vysílanou představu určuje se zpožděním o jedno vysílání, tj. v okamžiku uložení do informačního pole, tedy kdy se již vysílající soustředí na další symbol.