Paradigma
Neochota
přijímání a chápání nových věcí spojená se setrvačností myšlení
postaveného na již zavedených poznávacích modelech, je ve vědě známá. Vědecké
teorie mají své přesné vnitřní osnovy, které tvoří kostru poznávacího
aparátu vědy a jsou základem logického aparátu myšlení. Tato kostra
zpravidla tvoří uzavřený systém, který nepřipouští změny. Přesně
charakterizuje stav vývoje vědy v dané vývojové etapě a je základním
prvkem jejího rozvoje, tvoří zpravidla její „vůdčí myšlenku".
Označujeme ji paradigma. S paradigmatem souvisí tzv. „paradigmatické vidění
světa", tj. vidění odvislé od fungujícího systému vědy, které je
pevně zakotveno v myšlení člověka. V konečném důsledku to způsobuje, že
si člověk nepřipustí nic co „vybočuje". A to, s čím přichází
psychotronika vybočuje velice silně.
Za příklady projevu paradigmatu v myšlení se často uvádějí historické těžkosti spojené s prosazováním stavby první lokomotivy a železnice. Řada vědců tehdejší doby byla proti, protože se domnívali, že hladký kov kola a kolejnice bude po sobě klouzat a lokomotiva nebude schopna tahat těžké náklady. Je charakteristické, že vědci, kteří vystupují proti novým objevům a vynálezům, se obvykle odvolávají na vlastnosti přírody a přírodní zákony. Dalším příkladem, který se často uvádí a stojí za to uvést ho i zde, je potíž s přijetím teorie relativity, která zavádí proměnnost délky (kontrakci) a času (dilataci) u pozorovaných procesů v závislosti na jejich pohybovém stavu vůči pozorovateli. Psychotronický jev telepatie (podle stávajícího paradigmatu), také nemůže být údajně realizován fyzikální interakcí, protože signál elektromagnetických vln generovaných mozkem podle fyziky stačí svým výkonem jen na několik metrů. Hovořit o tisících kilometrů je tedy nesmyl.
Paradigma ve vědě hraje svoji důležitou roli, je základním podněcovatelem jejího rozvoje a to až do chvíle, kdy se stává její brzdou.
Tím že paradigma vládne v rozvoji vědy, vytvářejí se uměle hranice „možného" poznání. Tyto hranice je možné překonat jedině tím, že budou stávající paradigmata překonána a budou přijata nová, schopná přijmout nové zákony určující nové hranice poznání.
Existence psychotroniky je postavená na netriviálním předpokladu | ||