Stále větší zpřesňování přírodních zákonů zveřejňovaných ve vědeckopopulárních časopisech a článcích jde stále více mimo rámec základních přírodovědeckých znalostí lidí. Tím jim lidé přestávají rozumět a ztrácí o ně zájem, pozornost pak vzbuzují jen jejich aplikace např. v technologiích a nebo s nimi spojené různé perličky.
"Věda se stává stále nesrozumitelnější. Nejen populárně vědecké, ale i vědecké časopisy jsou k „nečtení", protože podíl nepochopitelných článků příkře stoupá. Byla sestavena škála obtížnosti textu, průměr představuje O, rostoucí obtížnost je hodnocena kladnými čísly, snadnost četby zápornými. Např. noviny dostaly stupeň O, comics 26. (Tento článek asi 2-3.)
Z tohoto hlediska anglicky psané Nature a Science, nejprestižnější vědecké časopisy měly v roce 1930 ohodnocení 0. Bylo je možné číst stejně snadno jako denní tisk, výsledky vědy mohly být sdělovány vědcům jiných oboru i obyčejnému zainteresovanému laikovi. Avšak v roce 1950 už měla Science ohodnocení 5 a Nature 20. Roku 1980 Science 15 a Nature nad 25. Roku 1990 vyšplhala Science na 28 a Nature nad 31...
Podle zjištění Dr. Hayes z Cornellovy univerzity je stejný trend i u dalších vědeckých časopisů, od biologických až po astronomické." [20]
Některé speciální oblasti vědy se již staly výsadou jedinců. Vznik a rozvoj psychotroniky je rovněž jen výsledek snahy několika jedinců.
Existence psychotroniky je postavená na netriviálním předpokladu | ||