Rejstřík pojmů 

kolektivní nevědomí 

Kolektivní nevědomí je část psyche, kterou lze od osobního nevědomí odlišit tím, že své existenci nevděčí za osobní zkušenost. Zatímco osobní nevědomí je svou podstatou tvořeno obsahy, které jednou byly vědomé, ale z vědomí vymizely, přičemž byly buď zapomenuty nebo potlačeny, obsahy kolektivního nevědomí nikdy nebyly ve vědomí, nebyly tudíž získány individuálně, ale existují výlučně jen díky dědičnosti.

Pojem archetypu (viz), který tvoří nevyhnutelný korelát k myšlence kolektivního nevědomí, značí existenci určitých forem v psyche, které jsou všudypřítomné či všude rozšířené. Mytologické bádání je nazývá "motivy"; v psychologii primitivů odpovídají pojmu Lévy-Bruhla "représentations collectives" a na poli srovnávací religionistiky byly Hubertem a Maussem definovány jako "elementární myšlenky či pramyšlenky". Z těchto odkazů by mělo být dosti přesně jasné, že má představa archetypu - doslova: preexistenční formy - není výlučně mým pojmem, ale že je rozpoznána a nazvána i v jiných vědních oborech.

V protikladu k osobní povaze vědomé psyche existuje, vedle našeho vědomí, které je svým způsobem úplně osobní a které - připojíme-li osobní nevědomí - považujeme za jedinou zakoušenou psyche, druhý psychický systém kolektivního, neosobního charakteru. Kolektivní nevědomí se nevyvíjí individuálně, nýbrž je děděno. Sestává se z preexistenčních forem, archetypů, které mohou být vědomé teprve sekundárně a propůjčují obsahům vědomí pevné obrysy.