Rejstřík pojmů 

geopatogenní zóny (GPZ) 

- jedny z druhů geoanomálních zón (viz). Jsou to podpovrchová pásma, která na povrchu země působí škodlivě nejen na organismy, ale i na anorganické materiály, u nichž vyvolávají rychlejší korozi, ztrátu pevnosti. Listnaté stromy na podzim dříve žloutnou a listy dříve opadají, na kmenech, zejména buků a bříz, se objevují nádory a větve se neobvykle kroutí. Některé stromy jako dub, olše, topol a vrba vlivu GPZ odolávají, plevelům dokonce prospívají. Zvířata bývají též postižena a těmto místům se instinktivně vyhýbají. Kočka, sova, straka a hmyz zóny dokonce vyhledávají, včely dokonce nesou více medu. 

U člověka GPZ po delším působení vyvolávají chronická onemocnění, bolesti v zádech, dráždivost, po delším vlivu mohou být postižena játra a objeví se rakovina. Podstatou GPZ je zesílení vlivu dvou i tří geoanomálních zón (GAZ), když se stýkají nebo kříží. Předpokládalo se kdysi, že jde o zvláštní zemní záření. To bylo ale potvrzeno fyzikálně od sedmdesátých let, kdy Jakob Stangele zjistil, že scintilační detektor radioaktivního záření nad GPZ vykazuje několikrát vyšší aktivitu, když se před detektor (krystal jodidu sodného aktivovaný 0,02 % thalia) představí moderátor, např. parafinová destička. Tím bylo zjištěno, že jde o zbrzděné (pomalé) neutrony, jejichž zdrojem je zemská kůra; jejich původně vysoká rychlost je v podloží zbrzděna vodními nebo olejovými impregnacemi. Dopadají ovšem i z kosmu. Jev je však složitější, viz proutkařství a radiestezie. 

Proti GPZ se lze těžko chránit. Na určitou dobu lze použít silnější vrstvy PVC nebo PE, jinak je nejvhodnější lůžko či pracovní místo, popř. sázení užitkových plodin posunout mimo zónu.