Rejstřík pojmů 

Proutkařství

Zpět na rejstřík
- stará praktika hledání podzemní vody a pramenů pomocí proutku ve tvaru V nebo Y, jiný název je virgule (viz). Konce se drží ohnuté v obou rukou, sklon proutku je asi 45°. Proutkař kráčí zvolna terénem a nad pramenem nebo rudní žilou, či jinou anomálií, se proutek zvedne, případně udělá jednu či více otáček. Reakce je spontánní, takže většina proutkařů věří, že pohyb způsobuje nějaká vnější síla. Ve skutečnosti je to svalová křeč, vybuzená přes mozkovou soustavu. Moderní virgule jsou zhotoveny z ocelového drátu tloušťky 1-2 mm v podobě písmene V, smyčky nebo písmene omega. Také se užívá ohebné spirály. Tyto virgule musí být na konci zesíleny tyčinkami nebo trubičkami o průměru 4-5 mm. Závisí také na délce, takže se doporučuje vyzkoušet virguli délky např. 25 a 35 cm. Jinou formou virgule jsou dráty tvaru L, které se drží v obou rukou za kratší konce tak, aby delší konce byly rovnoběžné. Nad anomálií jdou dráty k sobě nebo od sebe. Citlivost lze zvýšit uložením v trubičkovém ložisku, pak ale L dráty nelze používat za větru a operátor musí kráčet velmi pomalu.

- také bioindikace, biolokace, radiestézie