Rejstřík pojmů 

Sugesce

- vnucení určitého názoru, představy či konání bez odporu subjektu, jehož odpor je utlumen např. modulací hlasu, hudbou, osobním vlivem, rytmem aj. Sugesci někdy předchází lehká hypnóza (viz), ve které lze subjektu udělit určitý příkaz, který vykoná až za určitou dobu po procitnutí - pak mluvíme o posthypnotické sugesci. Sugesci jsou náchylné zejména malé děti a ženy. 

Sugesce přichází-li vně, hovoří se v užším smyslu o tzv. heterosugesci.

Autosugesce je sugesce vyvolaná na své osobě subjektem, zpravidla špatným hodnocením situace, nesprávnou informací apod.

Sugesce i autosugesce mají na jedince zvláštní psychologické účinky, lišící se od účinků běžné informace. Běžná informace si většinou zachovává objektivitu, avšak má nad jedincem malou moc. Naproti tomu sugesce není objektivní, snaží se pozměnit názor jedince; pokud jde o autosugesci, představuje příkaz, který si jedinec dává z morálního důvodu či z vlastní potřeby.

V případě autosugesce člověk, ohromený nějakou informací nebo prožívající emocionální šok, inspiruje sám sebe vlastními myšlenkami, pojmy či názory, jež jsou dílem jeho představivosti a přitom je považuje za rovnocenné skutečnostem, s nimiž se seznámil a o jejichž správnosti a pravdivosti je vnitřně přesvědčen.

Autosugesce zpočátku často obsahuje omyl. Lze dokonce říci, že není znám případ, kdy by tomu tak nebylo; nebo se zakládá na názoru, k němuž jedinec sám dospěl. Znamená to, že vychází z faktu, jehož pravdivost není jistá, leč pouze pravděpodobná, avšak z jeho hlediska stoprocentní. Na tomto základě rozvíjí myšlenku a vyvozuje různé důsledky, názory, postoje, jedná, promlouvá atd. Obsahuje-li autosugesce jistoty výlučně dokázané, stává se myšlenkou, názorem, informací.

Možnosti autosugesce

Autosugesce poskytuje nemálo užitečných, příjemných či léčebných možností. Je zapotřebí, abychom jich uměli využít. Při autosugesci učiní jedinec předsevzetí, které si přeje dodržet, aniž by litoval vynaloženého volního úsilí. Často slýcháme: „Rád bych, ale nemohu, nemám k tomu dostatek vůle, chuť bojovat." Ve skutečnosti však není možné, aby byl člověk zcela zbaven vlastní vůle. Na konci dne obvykle rekapituluje všechno, co udělal a co by udělat měl. Pro někoho je to jednoduché a snadné, stačí mu k tomu záznamník. Pro toho, který se však musí nutit, je dobrým prostředkem právě autosugesce.

Např. pro kuřáka, uvědomujícího si škodlivost kouření a slibujícího si při každé cigaretě, že to byla už poslední. Zhodnotí všechny potíže, které tabák vyvolává: dráždí srdce, poškozuje organismus, nutí k pití, snižuje chuť k jídlu a omezuje paměť, žloutnou po něm prsty a zuby, kouř zamořuje dům. Nakonec vždy propálí cigaretou ubrus, důležitý dokument nebo šaty; když mu cigarety dojdou, musí je jít koupit, a tedy utrácet atd. Poté, co si zrekapituluje všechny nevýhody kouření, lehce se rozhodne pro antikuřáckou kůru pomocí minerální vody, protože už je večer a jde se spát. Těsně před usnutím si řekne: „Dobrá, nebudu kouřit, cítím se silný a schopný se ovládnout." Má velkou šanci, že při probuzení nemá o kouření zájem, alespoň do doby, než mu nějaké osoba z čirého „přátelství" nabídne cigaretu.

Tady byla autosugesce sice účinná, avšak někdo další ji překazil. Je tedy nutné začít znovu, ale jen tehdy, je-li si dotyčný jist, že nepotká „přítele". Stejným způsobem se dá postupovat při redukční dietě i při protialkoholní léčbě. Můžeme si rovněž přikázat, abychom usínali bez barbiturátů. Dobře pochopená a správně používaná autosugesce se snadno stane prospěšným faktorem; nahrazuje nedostatek volního úsilí, jelikož žádné úsilí nevyžaduje.

Nicméně má autosugesce i svůj rub - není všelékem; může vyvolat negativní postoje a pohřbít výsledky některých činností. Může vzít veškerou chuť do práce v případě, že ji člověk považuje za zbytečnou; dokonce si lze vsugerovat nemoc, např. u bradavice na rukou. Ze strachu před zkouškou můžeme dostat horečku. Obětí autosugesce se můžeme stát i ve styku se světem parapsychologie; prostřednictvím autosugesce můžeme např. i omdlít. Tím, že jsme v depresi a nevěříme v úspěch, můžeme si skutečně přivodit neúspěch.

Na základě těchto velmi jednoduchých příkladů je snadné si uvědomit obrovský dopad autosugesce na většinu našeho konání.