- je prostorový útvar se čtvercovou základnou a čtyřmi trojúhelníkovými stěnami, sbíhajícími se do špičky. Pyramidy v Gize odedávna lákaly badatele. Jedni přemýšleli, jakým způsobem mohly být tak obrovské kvádry transponovány a vyzvedávány, druzí vymýšleli problematické matematické teorie, v nichž odhalovali skryté konstanty jako číslo pí, nebo vzdálenost Země a Slunce (výška pyramidy 147 m odpovídá vzdálenosti Slunce 149,6 milionů km, přičemž se tvrdí, že pyramida měla kdysi výšku skutečně téměř 150 m. Matematické fantazie, leckdy vypadající věrohodně, vymýšleli např. Davidson, Piazzi Smyth, John Taylor. Pan Bovis si všiml, že uvnitř pyramidy nastává jakási konzervace malých živočichů a po návratu do Paříže si na zahradě postavil metr vysoký model pyramidy a dovnitř vkládal drobné mrtvé živočichy, ryby a potraviny a zjistil, že se skutečně konzervují a vysušují. Náš Ing. Drbal zase zjistil, že v pyramidě z kartonu vysoké pouze 15 cm, když se ve výši jedné třetiny umístí použité žiletky, že se po několika dnech nabrousí, a lze je mnohokrát použít. Pyramida musí být ale situována ve směru sever jih. Ing. Drbal teprve po 10 letech dostal na malý model pyramidy patent č. 91304, ale její výroba byla brzy zastavena. Zajímavé vlastnosti modelu pyramidy však popsali i jiní, např. Toth, Shul a Pettit. Kdo si chce pokusnou pyramidku postavit, musí dodržet určité rozměry. Trojúhelníky by měly mít výšku 159 mm, základnu 250 mm a hranu 238 mm. Vysušování se urychlí 2-4 malými otvory u základny a 2 otvory u špičky. Někteří "badatelé" tvrdí, že špička pyramidy vyzařuje energii, kterou lze odvádět, že uvnitř lze aktivovat vodu i semena apod. Jako materiál se nejlépe hodí lepenka, umělé hmoty, sololit, byl ale též použit kov a sklo. Jiné názory předpokládají, že pyramida aj. prostorové útvary jsou emitory nějakého záření či vlivu tvarů. (viz tvarový zářič, feng šuej) |
|