- pracovník nemocnice sv. Tomáše v Londýně Kilner přišel ve 20. letech 20. století s brýlemi, které měly umožnit vidět záření lidského těla – auru (viz). Byly to dvě kyvetky naplněné roztokem dicyaninu v triethanolaminu. Jak ale r. 1962 ukázal A. J. Ellison, tento roztok propouští malou část červeného a fialového světla. Ty mají větší rozdíl v lámavosti a proto předměty, na které se těmito brýlemi díváme, mají dvojí obrys - červený a modrofialový. Podobně lze použít i tmavě modrého kobaltového skla. Kilner použil dicyanin asi proto, že se mylně domníval, že zcitliví oko, jako fotografickou desku. | |