Rejstřík pojmů 

homeopatie

- byla založena v Lipsku r. 1796 F. S. Hahnemannem a to na základě dvou pozorování. Jednak to byla skutečnost, že malárie, která je provázena vysokými horečkami, se vyléčí chininem, který vyvolá horečku ještě vyšší. Z toho bylo usouzeno, že podobné se vyléčí podobným, což je zde zcela mylné a nemá nic společného s imunizací či očkováním, nebo zvykáním. Skutečný výklad je, že tělo vyvolává horečku, kterou se brání a ničí bakterie. K tomu pak přispívá chinin. Druhým mylným poznatkem bylo, že spolknutá kapička rtuti nevyvolá otravu, ale když se rozetře třeba se škrobem, uhličitanem vápenatým apod., potom i malá špetka této směsi vyvolá silný průjem. Z toho Hahnemann mylně usoudil, že čím je účinná látka zředěnější, tím je účinnější. Ve skutečnosti rozetřená rtuť byla účinná jen proto, že měla velmi zvětšený povrch. Je trapné, že se této metody ujali mnozí lékaři a výrobní firmy a zdůrazňovali, že léky jsou neškodné a laciné - pochopitelně, když prakticky nic účinného neobsahují. Někteří apologeti homeopatie argumentují tím, že účinná látka i po zředění zanechává informaci, a tvrdí, že homeopatické léky se osvědčily; pokud tomu tak skutečně bylo, mohlo to být z několika příčin:

1. homeopatický lékař věnuje pacientu větší péči a může mít léčitelské vlastnosti

2. lék není ve skutečnosti homeopatický, ale obsahuje určité množství účinné látky, za homeopatický se vydává z reklamních důvodů

3. pacient, zejména mladší, by se uzdravil i bez léku

4. lék vyvolává víru v uzdravení, působí jaksi psychosomaticky