Rejstřík pojmů 

Coué

Emile Coué, lékárník a psychoterapeut, se narodil v Troyes roku 1857 a zemřel v Nancy v roce 1926. Proslavil se studiemi o hypnóze a autosugesci, v nichž nalezl možný způsob léčení. Z jeho teorie si mnoho lidí dělalo legraci, protože byla zvulgarizována dříve, než ji stačili pochopit. Couého metoda vědomé autosugesce nemá nic společného se sebepřesvědčováním ve smyslu: já jsem se uzdravil a vy se také uzdravíte.

Základní zásady metody Couého

Metoda je velice seriózní a přinesla značný pokrok v bádání hypnózy. Můžeme ji shrnout do několika následujících zásad:

1. Každá dobrá či špatná myšlenka, která je vložena v podvědomí, se v rámci možností může proměnit v realitu.

2. Intenzita sugesce je závislá na síle emoce, která ji doprovází.

3. Základní vlastností člověka není vůle, nýbrž představivost. Dojde-li ke konfliktu mezi vůlí a představivostí, vyhrává představivost. Zmocní-li se nějaká idea mysli do té míry, že vyvolá sugesci, pak veškeré úsilí vyvinuté jedincem k jejímu zdolání ji naopak ještě podpoří. Je to zákon obráceného úsilí.

4. Je-li stanoven cíl, podvědomí na sebe vezme úkol nalézt pro­středky k jeho uskutečnění. A to je zákon podvědomí účelnosti.

5. Sugesce působí pouze tehdy, proměnila-li se v autosugesci (viz hypnóza).

Na prvním Světovém kongresu o hypnopedii (viz) * hypnosophrologii, který se konal v Paříži v roce 1976 za účasti Lozanova (původce sophrologie), získaly metody Couého znovu platnost a autoritu. Dr. Parcheminey, který byl přítomen jeho léčení, napsal: „Coué znalecky používal veškerou účinnost kolektivní psychoterapie (viz)". Po dobu první světové války (1914-1918) pracoval Coué na objevu bezvědomí.