Rejstřík pojmů 

Biorytmy

Zpět na rejstřík
- organismy (rostliny, živočichové, včetně člověka) podléhají změnám svého fyzického stavu, probíhají rozdílné fyziologické změny, a to v závislosti na denní, ale i měsíční době, a to v obojím slova smyslu. Rostliny rozevírají své květy, atd., podle denní doby, délka dne má vliv na některé rostliny. U živočichů je působení složitější. U člověka je největší aktivita kolem 12. hodiny, pak nastává mírný pokles a mírné zvýšení kolem 20. hodiny. Nejnižší aktivita je kolem 2. hodiny v noci, kdy je člověk nejvíce zranitelný okolními vlivy, ale i jedy. Tuto aktivitu lze měřit ze změn tělesné teploty, tlaku krve nebo elektrické vodivosti kůže. Tomuto rytmu říkáme cirkadianní. Je silně narušen při leteckém cestování, neboť směrem na západ se posouvá zpět o 6 - 7 hodin, při letu na východ naopak se posouvá dopředu o 6 - 7 hodin. Existují ještě dlouhodobé rytmy, které popsal počátkem 20. století W. Fliess a H. Swoboda. Uplatňují se jen asi u 70 % lidí. 23denní rytmus je tzv. fyzický, ovlivňující manuální zručnost, 28denní rytmus má vliv na emoce a rytmus 33 denní má vliv na inteligenci. První polovina každého rytmu je vždy příznivá, druhá nepříznivá, či spíše neutrální. Nepříznivé dny jsou vždy počátek, konec a střed rytmu. Tyto rytmy lze vypočítat od data narození, neboť zůstávají údajně konstantní. Měli bychom se mít na pozoru zejména, když nepříznivé dny dvou či dokonce všech tří rytmů se sblíží nebo dokonce splynou a nevykonávat odpovědné práce, nevydávat se na cesty, odložit jednání apod.