Klasifikace psychotronických jevů  podle distanční interakce

Bioterapie 

— je schopnost organismu předávat vlastní energii druhému organismu s cílem zlepšit jeho psychosomatický stav. Bioterapie vychází z předpokladu, že organismus je uzpůsoben k samoregulaci a k samouzdravení, pokud nejsou překročeny jeho rezervy dané jeho okamžitým stavem. Bioterapie pomáhá právě tam, kde stačí vlastní rezervy organismu a kde k dosažení léčebných účinků postačuje změna orientace vlastní autoregulační schopnosti organismu. Jde o to, aby autoregulace organismu směřovala k nápravě choroby a vedla ke vzniku rovnováhy v organismu.

Bioterapie může být prováděná bezprostředné, takovou nazýváme — bioterapie na blízko. Je realizována energetickými přenosy, tzv. biologickou plazmou, dochází zde k interakci dvou plazmatů.

Druhou formou bioterapie je bioterapie na dálku, která je realizována přenosy distanční interakcí s rozhodným podíleni přenosu informačních vlivů. Ten se podílí na úpravě kvality vnitřních energetických procesů léčeného organismu a odraz těchto „informačně upravených" energetických procesů do materiálních procesů organismu je procesem vlastní bioterapeutické dálkové léčby.

Specifickou formou bioterapie je terapie, která má hodno blízko k psychoterapii. Jda o bioterapii u níž hraje důležitou roli bezprostřední energetické působení bioplasmy a nebo distanční interakce na velké vzdálenosti léčitele a nemocného jen na začátku terapie, která jinak probíhá automaticky „silou" vlastního nemocného organismu. Okamžik kontaktu léčitele (bioterapeuta) s nemocným je krátký, můžeme hovořit o tom, že léčitelovo krátké působení představuje impuls pro spuštění obranných mechanismů v nemocném organismu ve směru léčby. Další úspěch či neúspěch léčení je pak již jen v rukou nemocného a jeho víře a přesvědčení v uzdravení. Víra v uzdravení zde vytváří základní předpoklad pro vlastní psychickou aktivaci a podporu obranných mechanismů léčících chorobu. Na podobném principu pracuje i terapie založená na vytváření „davové psychózy zdraví" při masových léčitelských sezeních.

   Podle:

Válek, O.: Psychotronika, nová věda. 1. vyd., Vl. vyd., Jesenice, 1992, /99/s. s. 20