Rejstřík pojmů 

Ód

Zpět na rejstřík

 - hutní inženýr K. Reichenbach prováděl od poloviny 19. století pokusy s citlivými osobami, které po delší adaptaci oka ve tmě viděly záření neživých i živých předmětů. To bylo pozorováno u horského křišťálu, magnetu, rostlin, ale i u lidí. Záření jeví polaritu. Tak pravá strana těla a ruka září modravě, levá strana oranžově. Oranžově září i jižní pól magnetu, ale severní pól září modravě. Září i některé kovy jako měď, což lze vysvětlit oxidací, září soli při rozpouštění, znějící zvon a hnilobné páry nad čerstvými hroby. Záření je velmi slabé, někdo vidí jen šedavé záření a z dnešního hlediska lze je považovat za velmi slabou luminiscenci, vyvolanou třením, tlakem, oxidací, zvukem, předchozím osvětlením aj. 

Toto záření nazval Reichenbach ódem, odickým zářením, podle starogermánského boha Odina či Wodana.