Rejstřík pojmů 

fyziognomika 

Zpět na rejstřík

- jedná se o umění posuzovat lidi podle jejich fyziognomie, čili výrazu a rysů tváře. Obličej je chápán jako důležitý zdroj informací; souvislost rysů s určitými charakterovými vlastnostmi, ať dobrými či špatnými, je natolik zjevná, že stačí naslouchat vlastnímu instinktu.

Přes evidentní závěry nemá fyziognomické zkoumání příliš dlouhou historii, alespoň pokud jde o metodiku. Prvními badateli byli Lavater (viz) a ďArpentigny, oba z XVIII. století. Výsledky jejich pozorování však postrádají zevšeobecnění. Na ně navázal Desbaroles (viz); jeho práce je bohužel rozmělněna do detailů a tudíž málo srozumitelná.

Tři zóny

Všichni autoři začínali stanovením tří zón v obličeji. 

  • Horní část obličeje souvisí s duchovními sklony, 

  • střední část - nos, oči, tváře - poskytuje obraz citovosti a 

  • část spodní, čili ústa a brada, symbolizuje materiální hledisko a instinkt. 

V každé části je možno směrem shora dolů rozlišovat sféry s různým vztahem k idealismu a realismu. Horní část čela např. vyjadřuje více duchovna než část dolní. Oči souvisí s vyššími city, více než nos, brada je samotné materiálno, naopak ústa jsou citovější.

Nejdříve se posuzuje celkový tvar obličeje. Poměr velikostí jednotlivých částí v horizontálním rozdělení naznačuje možný stupeň ušlechtilosti citů. Středně vysoké čelo signalizuje inteligentního ducha; příliš vysoké čelo je výrazem fyziologické poruchy, např. vodnatelnosti mozku; rovné čelo charakterizuje vysokou inteligenci. Pokud horní část čela vyčnívá, je dotyčný obdařen přemýšlivostí a filozofickými schopnostmi. Čelo vysoké a široké napovídá výjimečnou inteligenci. Jedině v případě, zeje hladké a jednolité, dá se hovořit o určitém stereotypu myšlení. Je-li čelo kostnaté, máte před sebou paličáka. Ustupuje-li dozadu, dotyčný má silně vyvinutou představivost, rád se předvádí, ale hlubokomyslnost mu není vlastní. Jestliže horní část čela přečnívá, jedná se o člověka přemýšlivého, leč málo realistického.

Pokud převažuje střed čela, je to znamení faktické paměti. Umělecký cit se odráží v čele vyvinutém hlavně po stranách. Prohlubeň uprostřed čela značí rozvážnost, je-li však příliš zjevná, je znakem nerozhodnosti.

Oči, nos, ústa

Při zkoumání očí je třeba předeslat, že duhovka musí být jednolitá; skvrny totiž vyjadřují špatnou funkci některého orgánu, a to bychom se dostali do oblasti vědy zvané iridologie (viz). Tmavé duhovky znamenají vroucnost, intenzívní city a vášeň.

Velké oči náleží snílkům, malé lidem činu. Kulaté a vystouplé jsou znakem nerozhodnosti. Oblé a zapadlé znamenají sebevědomí a odvahu. Podlouhlé oči - to je záliba v umění a luxusu.

Pohled si může analyzovat každý sám.

Dlouhý nos znamená klid, opatrnost a schopnost ovládat se. Krátký nos naznačuje impulsivní a emotivní jednání; rovný nos - rozhodnost. „Pršáček" vyjadřuje lehkomyslnost a bezstarostnost. Silně propadlý nos symbolizuje nedostatek energie. Široký hřbet nosu v sobě skrývá panovačnost, neobvyklá šířka však ukazuje na ty nejlepší vlastnosti; úzký hřbet je znakem velké rezervovanosti a příliš tenký egoismu. Pokud je na nose hrbolek, máte před sebou poetickou duši. Špička nosu může být kulatá - dobrota, hranatá - realismus, špičatá - lakota, hodně široká - senzualita, ve tvaru kuličky - vilnost.

Mnohem méně se ví o významu nesouměrnosti obličeje; levá půlka odpovídá vnějším projevům jedince, pravá jeho niterným pohnutkám. Masité tváře jsou znakem milé povahy, hubené, to je oduševnělost citů, scvrklé tváře pak nečitelnost.

Rovněž ústa poskytují nemálo informací; zřetelně vyznačené rty - celková harmonie a dobrota, nepravidelné a zkřivené - nízké pudy, silná ústa - převaha instinktů, úzká ústa - intelektuální sklony.

Také brada promlouvá jasnou řečí: hranatá je znakem rozumu, kulatá dobroty, špičatá jemnosti. Jednání lidí s vyčnívající bradou je často prudké.

Stejně dobře se dají posuzovat uši, způsob ochlupení a hlavně obočí, zuby: drobný chrup symbolizuje plachou a citlivou povahu, dlouhé zuby značí nerozhodnost a široké odvahu. Co se týče chrupu, mám jisté pochybnosti o významu pro určení charakteru.

Konečně tu máme vrásky, které jsou výsledkem mimiky: svislá vráska mezi obočím je znakem hlubokomyslného a přemýšlivého ducha. Někteří říkají, že „majitele" často bolí hlava.